Palác Jizera

 The Palace Jizera

Lokace: Liberec, ČR

Investor: Soukromý

Rok projektu: 2023

Generální projektant: Mjölking s.r.o. 

Zastavěná plocha: 1748 m2

Obestavěný objem: 42 831 m3

Autor: Jan Mach, Jan Vondrák, Tobiáš Hrabec

Location: Liberec, CZE

Investor: Private investor

Project: 2023
Civil engineer: Mjölking s. r. o.

Area: 1748 m2

Volume: 42 831 m3

Author: Jan Mach, Jan Vondrák, Tobiáš Hrabec

Městský blok, který doplňujeme, tedy na jedné straně uzavírá honosná hmota obchodního paláce Dunaj a na druhé straně pokleslá forma obchodního centra Delta. Mezi nimi se krčí dva domy, které si pro svoji potřebu v první polovině dvacátého století nechalo postavit uskupení YMCA. Jeden z nich, nikdy nedokončený, dvoupatrový objekt v ulici Revoluční, čekal téměř století na plánovanou dostavbu, která nikdy nepřišla. Druhý, větší objekt v ulici Fügnerova, už ale také neodpovídá měřítku okolních staveb, a kromě drogerie je dlouhodobě prázdný. Investor nás oslovil s úkolem oba domy nahradit městskými domy s byty a komerčním parterem.

The urban block which in which the project is situated is thus closed on one side by the magnificent mass of the Dunaj shopping palace and on the other side by the shabby form of the Delta shopping centre. Between them huddle two buildings that the YMCA commissioned for its own use in the first half of the twentieth century. One of them, a never-finished, two-storey structure on Revoluční Street, waited for nearly a century for a planned extension that never came. While the other, a larger building on Fügnerova Street, is also no longer befitting the scale of the surrounding buildings, and has long been vacant with the exception of the drugstore. The client approached us with the task of replacing both buildings with residential buildings with apartments and a retail on the ground floor.

Stavění v centru měst považujeme za zvláštní disciplínu naší profese. Obzvlášť pokud jde o stavění v prolukách, kterých je Liberci tolik jako děr v ementálu. V první řadě jde o potřebnou činnost. Nevyplněné mezery a prázdné domy jsou pro město škodlivé a drahé. Absence v místech, kde již existuje veškerá infrastruktura znamená větší tlak na stavění na okrajích, kde je potřeba novou infrastrukturu budovat. Tím spíš dnes, kdy Liberci chybí stovky, snad tisíce bytů. Taková práce ale oproti stavění na zelené louce nese řadu úskalí. Na jednu stranu jsou na nově projektované stavby kladeny veškeré nároky dnešní doby, na které dřívější urbanismus nemyslel, ať už jde o parkování, oslunění nebo technologie. Na druhou stranu ale nechceme uhýbat z principů velkorysého urbanistického založení. Parkování je potřeba zajistit, ale ne na úkor živého parteru s obchodem nebo kavárnou. Podobně severní fasády dokáží nabídnout komfortní výhled a byla by škoda je zalepit schodištěm.

We regard building in city centres as a particular branch of our trade. Especially when it comes to building in the voids, of which Liberec has as many as holes in the cement. Primarily, it is a vital undertaking. Vacant gaps and empty houses are detrimental and financially burdensome for a city. The lack in places where all the infrastructure already is in place means more pressure to build on the outskirts where new infrastructure needs to be built. Even more so today, when Liberec is short of hundreds, perhaps thousands, of apartments. However, such work carries a number of challenges compared to building on greenfield sites. On one hand, all the demands of contemporary standards are imposed on newly designed buildings, which previous urban planning did not take into account, be it parking, sunlight or technology. On the other hand, we do not want to compromise the principles of the generous urban concept. Parking needs to be provided, but not at the expense of a vibrant ground floor with a shop or café. Likewise, the northern facades can offer comfortable views and it would be a shame to obstruct them with staircases.

Zatímco ve městech našich západních sousedů již několik let vznikají výškové budovy ze dřeva, u nás stále panuje předsudek, že dřevostavba je dobrá tak akorát jako chata na venkově. Ruku v ruce s ním kráčí i narativ českých požárních norem, který pro dřevěnou konstrukci udává nemilosrdný limit požární výšky dvanácti metrů. Zdá se, jako by vývoj materiálů, skladeb a konstrukcí, který v posledních desítkách let udělal mílové kroky v podstatě neexistoval. Tváří v tvář změně klimatu, oteplování měst i znečištění, je zdánlivě jedinou správnou odpovědí pro stavění ve městě stále jen konvenční železobetonová konstrukce. My ale věříme, že i v České kotlině se časy začínají měnit. Proto dům navrhujeme z větší části jako dřevostavbu. Nemyslíme si, že postavit vysoký bytový dřevěný dům nejde. Takové řešení má totiž řadu výhod a rádi bychom dosavadní tabu začali bourat. Ačkoliv se stavění vyšších obytných budov ze dřeva na území České republiky zatím zdá jako sci-fi, věříme, že tomu tak nebude dlouho. Zkušenosti z Německa, Rakouska i Švédska ukazují, že se věci dávají do pohybu a trend se promítne i do poptávky náročnějších klientů.

While high-rise timber buildings have been springing up in the cities of our western neighbours for some years now, there is still prejudice at home that a timber structure is only good enough for a cottage in the countryside. Hand in hand with this goes the narrative of the Czech fire regulations, which imposes a ruthless fire height limit of twelve metres for timber construction. It would seem as if the evolution of materials, compositions and structures that has made leaps and bounds in the last few decades is virtually non-existent. Faced with climate change, urban warming and pollution, conventional reinforced concrete construction appears to still be the only proper way to build in the city. But we believe that times are starting to change. Therefore, we design the larger part of the building as a timber construction. We do not believe that it is impossible to build a high-rise timber residential building. There are many advantages to such solutions and we are eager to begin demolishing the established taboos. Even though the construction of taller residential buildings made of timber in the Czech Republic seems like science fiction, we are confident it won't be for long. Lessons from Germany, Austria and Sweden show that things are in motion and the trend will be reflected in the demand of more and more clients.

Z hlediska ekologie není potřeba dlouze vysvětlovat rozdíl mezi železobetonem a dřevem. Výroba ocelové výztuže i betonu sebou nese značnou uhlíkovou stopu i energetickou zátěž. Dřevěná konstrukce oproti tomu ještě v podobě stromů CO2 z ovzduší odebírá a ukládá. Stejně tak energetická náročnost je v případě dřeva výrazně nižší, ať už jde o výrobu, přepravu, výstavbu, provoz, konverzi, či odstranění stavby. Zásadním přínosem je také maximální možnost prefabrikace přímo částí stavby a s tím spojený přesun velké části stavebních a dokončovacích prací ze stavby na dílnu.

In terms of ecology, there's no need to explain at length the contrast between reinforced concrete and timber. The manufacturing of both steel rebars and concrete carries a significant carbon footprint and energy consumption. Timber in contrast removes and stores CO2 from the air in the form of trees. Similarly, the energy input in the case of timber is significantly lower, whether it is for the manufacture, transport, construction, operation, conversion or removal of the structure. A major benefit is also the increased potential to prefabricate parts of the building itself and the associated transfer of much of the construction and finishing work from the site to the workshop.

 To se může zdát jako marginálie, ale taková změna ušetří celkový čas výstavby, a tedy i čas záborů, při kterých na ulici stojí lešení, okna sousedních domů jsou zalepená prachem a za nimi se obyvatelé bytů snaží neúspěšně vytěsnit zvuky sbíječek a kladiv. Kratší doba stavby samozřejmě také šetří investorovi čas mezi začátkem čerpání úvěru a zhodnocením investice ve formě prodaných nebo pronajatých bytů. Provedení velké části příprav, sítí a povrchů už na dílně také minimalizuje riziko lidské chyby a ušetří architektům bolest hlavy při kontrolních dnech. Především ale přesun práce na dílnu znamená méně úrazů a větší bezpečí a komfort pracovníků. Fakt, že konstrukce vycházejí užší než v běžném konvenčním systému, a ve stejném objemu tedy vznikne větší počet užitných metrů, je už spíše metaforickou třešinkou na dortu.

This may seem like a marginal change, but such change will save overall construction time and therefore the time of encroachments where scaffolding stands in the street, windows of neighbouring homes are covered in dust and behind them the residents struggle to block out the sounds of jackhammers. Of course, a shorter construction period also saves the investor time between the start of the loan and the return on investment in the form of sold or rented apartments. Doing much of the preparation, utilities and finishes in the workshop also minimises the risk of human error and saves architects the headache of inspection days. Above all, shifting the work to the workshop results in fewer injuries and increased worker safety and comfort. The fact that the constructions tend to be narrower than in a conventional system, and therefore floor area is increased in the same volume, is merely the metaphorical icing on the cake. 

Na místě původních objektů navrhujeme dva bytové domy spojené podzemním parkovištěm. Podzemní konstrukce, parter a vertikální komunikační jádra navrhujeme z železobetonu, ostatní konstrukce z dřevěných CLT panelů. Většinu stavby chceme realizovat metodou prostorových prefabrikovaných jednotek, lidově řečeno kontejnerů, které budou sestaveny a do maximální míry vybaveny již na dílně. V praxi to znamená, že jednotlivé části bytů budou vybaveny rozvody, koncovými prvky i povrchy. Na stavbu tak dorazí třeba obývák se svítidly, vypínači a zásuvkami, kuchyní s baterií a dřezem, příčkami, koupelnou s obkladačkami, záchodem i sprcháčem. Jeřáb kontejner usadí na své místo v konstrukci a na stavbě už se provádí jen spojovací a dokončovací práce. Prostorově modul limitují možnosti transportu – musí se vejít na korbu nákladního auta. Zároveň nám ale základní modularita ponechává svobodu dispozice bytů slučovat nebo rozdělovat.

In place of the original buildings, we have designed two apartment buildings connected by an underground parking lot. The basement structures, ground floor and vertical communication cores are made of reinforced concrete, while the remaining structures are made of CLT panels. We intend to implement most of the building using the spatial prefabricated units method, commonly referred to as containers, which will be assembled and equipped to the maximum extent at the workshop. In practice, this means that the individual parts of the flats will be equipped with wiring, end fixtures and finishes. For example, the living room will arrive on site with light fittings, switches and sockets, the kitchen with tap and sink, partitions, bathroom with tiles, toilet and shower. The crane sets the container in its place in the framework and the only work on site is the joining and finishing. The module is limited by the space it can be transported in - it has to fit on the back of a truck. At the same time, the basic modularity gives us the freedom to merge or divide the layout of the flats.

Dům v ulici Fügnerova hmotově navazuje na prostorové řešení paláce Dunaj. To jak v měřítku, výšce i odskočení vyšších pater a jednotlivých hmot v nejvyšším podlaží. Stejně tak fasádu navrhujeme jako současnou odpověď na tehdejší velkorysou palácovou architekturu. V racionální ortogonální fasádě se v rytmu šachovnice střídají zapuštěné lodžie a francouzská okna v líci fasády. Boční štít domu orientovaný do sousedního dvora ponecháváme slepý tak, aby zde v budoucnosti mohla vzniknout další zástavba a celý blok se mohl zacelit. Dům v ulici Revoluční se v nižší části fasády odkazuje ke svému dvoupatrovému předchůdci a výškové odskočení horních pater s mezonetovými byty kopíruje korunní římsy okolních domů. Oba domy mezi sebou vytváří vnitřní dvůr s parkovou úpravou a možností průchodu skrze komerční prostory v obou domech. Do dvora fasády obou domů systematicky ustupují a utváří skromné terasy s květníky. Počítáme se systematickým využitím dešťové vody ze střech pro závlahu květníků i dřevin a rostlin ve dvoře.

The building in Fügnerova Street follows the mass of the Dunaj Palace in terms of its volume. This is both in scale, height and the offset of the upper floors and individual volumes on the top floor. The façade is designed as a contemporary reference to the generous palatial architecture of the period. The rational orthogonal façade alternates recessed loggias and French windows in a checkerboard rhythm. The side elevation of the building, facing the adjacent courtyard, is in part left blank so that future development can take place here and the entire block can be made complete. The building in Revoluční Street refers to its two-storey predecessor in the lower part of the façade and the height setback of the upper floors with duplex apartments follows the crown cornices of the surrounding houses. The two buildings form an inner courtyard in between, with park landscaping and access through the commercial spaces in both buildings. The courtyard façades of both buildings recede to form modest terraces with planters. We consider a systematic use of rainwater from the roofs for irrigation of the planters and the trees and plants in the courtyard.